Z Christchurch jsme odjely po dvou dnech do
Kaikoury, kde jsme si to zamilovaly hned po výlezu z autobusu. Já byla
nadšená už po cestě, protože nejdřív byly všude hory, jezdilo se nahoru a
dolu z kopečka do kopečka a pak se objevilo moře a útesy.. no paráda. Počasí
nám tam ale moc nepřálo, většinu času byla zima a pršelo, i když asi 2
slunečné dny jsme tam měly. Kaikoura je naprosto boží město, není to
žádné centrum, ale atmosféra je tam suprová. To se nedá moc popsat, to
musíte zažít. Z jedné strany vidíte zasněžené vrcholky hor a z druhé
strany je moře.
Ubytovaly jsme se v hostelu Albatross Backpackers Inn (původně jsme chtěly do Dolphine Lodge, ale měly tam
plno). A myslím, že bydlení v Albatrossu byla ta nejlepší volba. Katie a
Ben, majitelé hostelu jsou hrozně příjemní a je to tam takové domácké,
máte k dispozici zdarma kafe, čaj a horkou čokoládu, spoustu čerstvých
bylinek, co rostou na zahrádce před hostelem a prostě se tam cítíte jako
doma. Není divu, že jsme tam oproti původnímu plánu zůstaly o dost dýl.
Když
se nám udělalo pěkně, šly jsme se podívat na kolonii tuleňů a následně
jsme se vydrápaly do kopce na Peninsula walk. Procházka to byla krásná,
fotila jsem pobřeží z různých úhlů a myslím, že pokud budu po návratu
dělat nějaké promítání, tak u toho asi všichni usnou :D Maruška si
vždycky vybrala nějakou pěknou lavičku a tam si sedla a čekala, až to
nafotim. Procházka trvá asi 3 hodiny a obejde se tím celé pobřeží.
V
Kaikouře také stojí za zmínku hospůdka s názvem Strawberry Tree. Takže
pokud někdo z vás navštíví Kaikouru, tak na pivo zajděte tam. Pivo samo o
sobě ale neni levná záležitost, bohužel.
Několik dnů
pršelo, takže jsme toho moc nedělaly, kromě toho, že jsem se snažila
upéct chocolate cake a vylezlo z toho něco na způsob brownies.. ono je
to těžké, péct v nedomácím prostředí a improvizovat se surovinama..
nicméně to bylo k jídlu, takže nejsem zase tak marná :)
Poslední
den pobytu jsme se vydaly na baby seals, chystaly jsme se tam celý
týden, jenže nebyl nikdo, kdo by nás tam odvezl, protože to bylo dost
daleko od Kaikoury na to, abychom tam šly pěšky. Takže nakonec se Dave
obětoval a odvezl nás tam. Asi 15 malých šmudlátek si hrálo v jezírku u
vodopádu !! Naprosto k sežrání, nedalo se moc fotit, protože světlo
nebylo nic moc a oni jsou děsně rychlí, takže jsem natočila asi 2 videa,
jak se tam pošťuchujou. Když už jsme konečně podnikly výpravu
na baby seals, nezbylo nám nic jiného, než odjet. Nechtělo se nám, ale
za deště jsme opustily Kaikouru a odjely do Blenheimu.
Tam
jsme přijely až někdy v devět večer a ubytovaly se a zjistily jsme, že
jsme na pokoji se slečnou, co je z Prahy a jmenuje se Markéta :D Nejdřív
z nás asi nebyla moc nadšená (což se jí nedivíme), ale pak byla
děsně fajn. V Blenheimu jsme byly dvě noci (a ta druhá noc se nám jevila
jako chyba největší, protože už ten jeden den stačil na to, aby na nás z
toho města padla deprese). Blenheim je "pracovní" město, kde seženete
práci na vinicích celkem snadno, ale jinak tam nic neni, to město se nám
vůbec nelíbilo a byly jsme rády, že jsme si koupily lístek do Nelsonu,
jen jsme litovaly, že nejedem o den dřív. Abychom ale měly čisté
svědomí, zašly jsme se zeptat do jedné pracovní agentury, jestli pro nás
nemají nějakou práci. Vzhledem k tomu, že sezona ještě úplně nezačala a
že nemáme vlastní odvoz, nám slečna jen smutně oznámila, že bohužel pro
nás nic nemá. Něco takového jsme asi potřebovaly slyšet, abychom mohly s
čistým svědomím odjet do Nelsonu :D
Nelson a Blenheim jsou
nebe a dudy. V Nelsonu sice zase neni tolik práce jako v Blenheimu, ale
je to rozhodně krásné město. Ubytovaly jsme se v Paradiso Backapackers,
kde byla halda Němců a taky bazén. Zůstaly jsme tam dvě noci a pak si
koupily lístek do Pictonu, lístek na trajekt do Wellingtonu a ubytko ve
Wellingtonu na jednu noc a lístek do Napieru.
Nelson se nám
hrozně líbil, akorát byl zrovna odliv, takže jsme se k moři trošku
nedostaly :D a jako na potvoru opět druhý den našeho pobytu pršelo.. :(
to je snad všude..
V Pictonu jsme viděly jen přístav, protože
jsme tam jen přestupovaly na trajekt. Cesta trajektem byla celkem ok,
ani to moc nehoupalo a kus jsme prospaly. Ve Wellingtonu jsme se
ubytovaly v Downtown Backpackers a nebylo to špatné ubytko, měly jsme i
vlastní koupelnu a záchod. A o tom, co jsme dělaly večer napíšu zase až
další článek :)))
Žádné komentáře:
Okomentovat