Bez práce nejsou koláče aneb bez koláčů to taky jde

Tak jsme bez práce.. je to celkem opruz, v pátek nás pustili domů dřív (asi už před jednou) s tím, že v neděli máme napsat, jestli půjdem do práce. Tak jsme v neděli napsali a přišla nám odpověď, že nás nepotřebujou.. nicméně kluci, co pracujou s námi, tak do práce jít měli. čili nám bylo jasné, že jsme asi dostaly padáka. Výhodu to mělo jedinou - mohly jsme si pěkně přispat. A když jsem pak druhý den vstala, tak jsem se dozvěděla, že kluci sice do práce jeli, ale když tam dorazili, tak je zase poslali domu s tím, že práce neni. Tak jsem si říkala, že my jsme na tom byli o dost líp :) ale stejně, to je jednání k po*rání.

Práce, práce, práce..

Mí nejdražší (a taky ti méně drazí :D),

dlouho jsem se neozvala a to proto, že jsem začala chodit do práce a tak ani nebylo moc co psát a tak vůbec nebyl čas ... znáte to..

Pracujeme pro firmu Crasborn, která má nejen packhouse, ale i sady. To si nás takhle Ashley (majitel hostelu) jednou v pondělí odpoledne zavolal a řekl nám, že má pro nás práci, že hned v úterý jedeme my a další holky z hostelu (celkem 10 holek, ale od nás jezdíme v sedmi jedním autem) do office Crasbornu, kde nám řeknou co a jak, že to bude pravděpodobně práce v packhousu (čili balení a třídění jablek). Takže jsme se skoro nepřipraveně vydaly v úterý do office a tam nám paní řekla, že budeme v sadu trhat květy z mladých stromků.