Co mě (o mně) naučil Tinder

Aplikaci Tinder asi není třeba sáhodlouze představovat. Většina z vás už o ní minimálně něco málo slyšela, případně ji sami používáte (pro ty z vás, kteří jste tímto fenoménem netknutí, najdete krátké info dole v článku). Já sama jsem se tomu dost dlouho vyhýbala, ale před Vánocemi jsem už byla z celého roku tak unavená, že jsem zatoužila poznat nové lidi a vnést trochu svěžího vánku do své sociální bubliny. A tak jsem si založila profil na Tinderu. 

Co že je to teda ten "TYNDR"?

Řekla bych, že tinder je v současnosti asi jednou z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších mobilních seznamek (ne, data nemám ověřená, je to jen můj skromný odhad). Funguje celosvětově, takže i když jedete někam na dovču a zrovna se nudíte nebo chcete poznat někoho místního, tinder je fajn volba. 

Princip je takový, že si založíte profil, nahrajete pár fotek a udáte lokaci. Nastavíte si tam věkovou hranici a vzdálenost v km svých potenciálních protějšků, které se vám mají ve výběru zobrazovat. A pak už jen "svajpujete" - když se vám dotyčný zamlouvá, tak doprava a když ne, tak doleva. Easy peasy. Pokud se zamlouváte i vy jemu, tak se vám ukáže, že máte shodu a vzájemně vás to propojí tak, že si můžete začít psát. Pokud shodu nemáte, tak smůla. No a to je asi tak základ toho, o co na tinderu jde. Můžete pak dávat ještě tzv. super liky (ale ten jsem dala jen jednou omylem a v podstatě nevim, k čemu to je dobré :D) a asi to má i další funkce (a pokud máte placený účet, tak se vám jich odemkne ještě víc), ale pro základní představu stačí tohle.

Já a Tinder

Jedno bych o sobě měla asi říct hned - já nesnášim randění a v podstatě jsem dost antisociální, takže seznamování s lidmi, pokud tam není nějaký mediátor, mi moc nejde. K tinderu jsem měla od začátku odmítavý postoj, hlavně poté, co jsem si v minulosti vyzkoušela Badoo (a upozorňuju, že to bylo v jeho úplných začátcích, kdy to ještě nebyla taková hrůza) a po několika obdržených klišé zprávách jsem ho zase vítězoslavně zrušila.

Nakonec jsem ale přece jen usoudila, že asi vážně potřebuju poznat nějaké nové tváře a moje sociální bublina je dost uzavřená, takže jsem tinderu dala přece jen šanci. Hned co jsem tam vlezla jsem někomu omylem dala super like :D No a pak proběhlo nějaké to svajpování a sem tam nějaká zpráva a pár schůzek (mami, až tohle budeš číst, tak buď v klidu, dávám na sebe pozor a vždycky minimálně dvěma lidem oznámim, kde se budu nacházet a dávám průběžné zprávy :)).

Ta sockulturní antropologie se ve mně asi nezapře, takže jsem si z toho udělala takový minivýzkum.

A co jsem tedy zjistila (nejen o sobě)?

• po necelých dvou měsících používání můžu říct, že mám poměrně vyhraněný vkus, jelikož svajpuju doprava dost podobné typy (až na pár výjimek)

• to samé platí i pro svajpování doleva - tam si troufám říct, že je můj vkus ještě vyhraněnější 

• selektuju i podle jména - ano, některá jména se mi prostě nelíbí (já vim, jsem strašně kritická)

• lidi jsou zvláštní - napíšou "ahoj", já odepíšu "ahoj" a už se nikdy neozvou; případně pošlou zprávu (přijde mi notifikace), ale než si ji stihnu přečíst, tak ji smažou a zruší spojení 

• spousta lidí mi posílá nabídky k sexu jen podle tří fotek, které na profilu mám ... no nevim, na jejich místě bych nebyla tak hrr :D

• lidi o sobě v biu navykládaji kde co, ale pravdou je, že z 60 % je to kec 

• nikdy nebylo jednodušší někoho "odkopnout" - stačí ho jen smazat (zrušit spojení)

A za tu dobu co mám profil jsem:

• 1x byla beze slova vysvětlení zablokovaná na whatsappu (po dvou osobních schůzkách)
• 6x jsem dostala nabídku k nezávaznému sexu
• 1x dokonce nabídku k sexu se dvěma muži
• xkrát mi někdo napsal a pak to smazal dřív, než jsem si to stihla přečíst
• xkrát mi někdo napsal, že jsem strašně sexy/atraktivní/krásná (čemuž jsem se od srdce zasmála :D)
• výjimečně potkám někoho, kdo se po pár zprávách neukáže jako debil

Takže závěrem snad můžu jen říct, že se to od reálného seznamování zase tak moc neliší - na debila prostě můžete narazit kdekoli :D Tinderu zdar!