Severní ostrov

Je toho hodně, co se událo za tu dobu, co jsem psala naposledy. Takže snad na nic nezapomenu a když jo, tak máte smůlu.. :)

Za prvé, jsem opět bez práce. Pracovali jsme na sadu, kde jsme sbírali hrušky. Práce to byla vcelku ok, nemuseli jsme spěchat, protože nás platili hodinově a ke každé smoco jsme dostali kafe a buchtu (zdarma), což bylo super :) Jenomže z původního měsíce či dvou se to nakonec smrsklo jen na 10 dní práce s tím, že pak bude pár dní volna, než uzrajou jablka a následně se nám ozvou, jestli ještě chceme pracovat na těch jablkách...

Zatímco jsme měli mít tak týden volna, odjela Maruška na jižní ostrov s francouzskými bratry, takže jsem v Napier zůstala sama a když nám skončila ta práce, rozhodli jsme se vydat se na výlet po severním ostrově. Shodou okolností v ten samý den do Napieru dorazil Lukáš (Luci, mám i nějaké jeho fotky, abys viděla, že fakt nekecám :D) a připojil se k nám.

Procestovali jsme skoro 3/4 severního ostrova, prakticky všechno kromě Aucklandu, kam následně Lukáš včera odjel sám. Strávila jsem 10 nocí ve stanu, což bych nikdy nevěřila, že můžu přežít - camping fakt nesnášim, nicméně tohle bylo fajn :)

Viděli jsme Gisborne, Taupo, Rotoruu, Matamata (kde je Hobitton), spoustu ovcí a krav, vesniček začínajících na W, poloostrov Coromandel, všechny zajímavosti z průvodce, které se nemusely platit (a že jich bohužel moc nebylo :D), miliony zarostlých vyhlídek a tak. Taky jsem se vybičovala k nadlidskému výkonu a přežila jsem Tongariro crossing, jenže ne ve zdraví :D Hned na začátku jsme si totiž zvrtla kotník, to víte, jsem tele od přírody, takže se nedá nic jiného čekat. Ale překousla jsem to a odchodila 8 hodin (nebo možná víc:D) výšlapů do kopce, sešlapů s kopce, schodů a tak a mám parádní fotky, protože bylo krásné počasí. Za tu dobu, co jsem se ploužila jen základním trackem, tak Lukáš stihnul ještě výšlap na sopku Mt Doom (oficiální název nevim :D) a na Mt Tongariro, ale i tak jsem na sebe hrdá, protože ten kotník mě bolí ještě teď. Hned jak jsem zula botu, tak mi to oteklo a ještě, že se o mě Ondra tak pěkně staral, jinak bych to měla fialový asi ještě dneska :))

Je toho hodně, co jsme viděli a většinu mám na fotkách, ale i tak se to nedá všechno dopodrobna popsat, to se musí zažít :) třeba jak jsme první noc přijeli do kempu už za tmy, nebylo nic vidět a snažili jsme se rozdělat oheň z mokrého dříví. Nakonec se to klukům asi po dvou hodinách snažení povedlo jen proto, abychom se po 20 minutách hoření sebrali a šli spát :D Ale chyba byla ve dřevě, protože další dny už jim to šlo excelentně ;))

Včera jsme navštívili Waitomo Glowworm cave, která byla super. Bohužel se tam nesmělo fotit. Je to krápníková jeskyně a k tomu jsou tam glowworms (svítí jako světlušky, ale modře). Je to paráda, protože nás pak provezli na lodičce tou jeskyní, kde byla tma, jen na stropě zářily glowworms jako modré hvězdy, no romantika k nezaplacení (i když my jsme si to teda zaplatili :D)

No co vám budu povídat, na tři dny jsem zakotvila v Hamiltonu, kde si regeneruju kotník, vyprala jsem si prádlo a konečně jsem si dala pořádnou sprchu (a ne tu z řeky, po které mi naskákala vyrážka) a spím v normální posteli. Jsem tu sama, Lukáš pokračoval směrem na Auckland a Ondra zase na druhou stranu do Raglanu. Takže je mi tu trochu smutno a přemýšlím, co budu dělat dál, to víte, neni práce, peníze dochází, takže asi zase budu muset do pracovního procesu. Snad ten kotník aspoň brzo přestane bolet. Chodit sice můžu, ale jakmile to víc namůžu, tak to pak bolí i když sedim..

Pro dnešek asi budu končit, pokusím se nahrát nějaké fotky, co mám v pc, protože z foťáku jsem se ještě neobtěžovala.. tak se zatim mějte pěkně, já se zase brzo ozvu, až bude nějaká zajímavá věc, kterou bych vám ráda sdělila :)