Pořád mi nevychází dlouhá dovolená, tak jsem si alespoň udělala výlet do Budapešti - 3 dny, 3 noci. V Ryanair měli extra levné letenky, takže proč ne. S kámoškou jsme si bookly ubytování přes airbnb téměř v centru města a těšily jsme se, jak si tři dny v Budapešti užijeme. Já už jsem tam jednou byla, na služební cestě, takže jsem věděla, že se mi tam bude líbit (i když během služebky jsem neměla moc času si to tam pořádně prohlédnout).
Nastal den D a vyrazila jsem na letiště. Let měl 20 minut zpoždění, což je u Ryanair docela běžná věc. Letěly jsme večer, takže do Budapešti jsme dorazily někdy kolem 23 h. Autobus 100E z letiště do centra jsme našli bez problémů (jsou tam na to ukazatele), lístek stál 900 HUF na osobu a automat byl hned vedle zastávky, takže jsme neměly sebemenší problém. Dalo se platit kartou. Bacha ale na to, že poslední jede nějak v půl 1 ráno a pak musíte noční dopravou, která už není tak jednoduchá. Vystupovaly jsme na konečné, takže jsme se ani nemusely stresovat, že přejedeme. Cesta trvá z letiště do centra cca 35-40 minut a končí na Deák Ferenc. Odtamtud jsme pěšky došly do našeho pronajatého bytu v ulici Kazinczy utca. Asi 10 minut pomalejší chůze.
Trochu nás překvapilo, že jsou ulice plné lidí i v tuhle hodinu, protože byla neděle. Tuhle záhadu jsme ale rozluštily hned v pondělí dopoledne, kdy jsme zjistily, že skoro všechny obchody jsou zavřené kvůli státnímu svátku Den Sv. Štěpána a místní očividně využili toho, že mají v pondělí volno a začali s oslavami už v neděli. Turisti se k nim samozřejmě přidali. Oslavy pak pokračovaly ještě v pondělí odpoledne a večer, kdy se nad městem rozzářil ohňostroj.
Kazinczy utca je poměrně dlouhá ulice a co jsme měly možnost vidět, tak plná života. Najdete tam spoustu menších barů a různých kaváren, otevřených dlouho do noci a k tomu taky adekvátně obsazených.
Ubytování jsme měli v jednom obrovském a starém domě, který měl dva vnitrobloky a pavlače. Byt byl malý, ale moc pěkný a až na drobnou záležitost s protékající trubkou od záchodu jsme neměly s ničím problém. To s tím záchodem se nám stalo druhý den, takže pak jsme záchod splachovaly kýblem :D Majitelka bytu nám ale za tohle "příkoří" přinesla šampaňské, protože bohužel nesehnala nikoho, kdo by to stihl ještě za našeho pobytu opravit.
První den jsme oběhaly nejdůležitější památky jako vrch Gellért se sochou Svobody (výšlap ve 36 stupních byl trochu sebevražedný, ale daly jsme to), baziliku sv. Štěpána, náměstí Hrdinů a Városliget s hradem Vajdahunyad. Nachodily jsme asi 25 km. Vzhledem k oslavám jsme se už nedostaly k vrchu Várhégy, kde se nachází hrad. Most byl totiž úplně ucpaný lidmi.
Druhý den nás trochu dostihla únava ze sluníčka, takže kámoška se odpoledne rozhodla zůstat "doma" a odpočívat a já jsem vyrazila sama do ZOO. Za 3000 HUF získáte zábavu na několik hodin. Nejvíc jsem se zdržela u slonů, protože v tom vedru si místní slůně hrálo s míčem ve vodě 💕a to jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít. Když jsem se vrátila zpátky, už jsem byla tak uchozená, že jsme se dovalily akorát na večeři v naší ulici a odpadla jsem.
Poslední den jsme si zašly ráno na snídani a pak jsme se už se zavazadly přesunuly do lázní Géllert. Musely jsme se pakovat do 11, ale letadlo nám letělo až večer, takže jsme si záměrně lázně nechaly na poslední den, abychom si mohly kufry a tašky nechat ve skříňce a nemusely se s tím tahat. Počasí nám přálo, bylo vedro na padnutí, takže strávit den v lázních byla i tak nejlepší volba. No a pak už jsme se vrátily zpátky na Deák Ferenc, kde jsme autobusem 100E zase odjely zpátky na letiště a hurá domů.
A co tedy o Budapešti můžu říct?
1. Město je super jednoduché na orientaci. Já se ztratím i u sebe doma, takže vím, o čem mluvím.
2. Pokud nejste extra lenoši, všude se pohodlně dopravíte pěšky.
3. Málo odpadkových košů - v centru všechny příšerně přeplněné (a málokde měli koše na tříděný odpad).
4. Navštívit lázně je skoro povinnost. V lázních Géllert v každou celou dělají ve venkovním bazénu umělé vlny :)
5. Budapešťská ZOO je skvělá! Rozhodně doporučuju navštívit - rozlohou je sice menší, než ta Pražská, ale najdete tam víc druhů zvířat a je moc pěkně a zajímavě řešená. Zabavíte se na hodiny.
6. Linka metra M1 je z konce 19. století a má zajímavou výzdobu a stanice jsou postaveny ve stejném stylu. Jedná se o nejstarší linku metra v Evropě. Rozhodně aspoň nakoukněte, je to jen pár schodů. A bacha, prý často kontrolují revizoři, takže se vůbec nevyplácí jet bez lístku.
7. Všude v centru se domluvíte anglicky a téměř všude se dá platit kartou - jen jednou se nám stalo, že v kavárně karty nebrali.
A ještě na závěr pár tipů, kde jsme jedly a jak se nám tam líbilo:
Nastal den D a vyrazila jsem na letiště. Let měl 20 minut zpoždění, což je u Ryanair docela běžná věc. Letěly jsme večer, takže do Budapešti jsme dorazily někdy kolem 23 h. Autobus 100E z letiště do centra jsme našli bez problémů (jsou tam na to ukazatele), lístek stál 900 HUF na osobu a automat byl hned vedle zastávky, takže jsme neměly sebemenší problém. Dalo se platit kartou. Bacha ale na to, že poslední jede nějak v půl 1 ráno a pak musíte noční dopravou, která už není tak jednoduchá. Vystupovaly jsme na konečné, takže jsme se ani nemusely stresovat, že přejedeme. Cesta trvá z letiště do centra cca 35-40 minut a končí na Deák Ferenc. Odtamtud jsme pěšky došly do našeho pronajatého bytu v ulici Kazinczy utca. Asi 10 minut pomalejší chůze.
Trochu nás překvapilo, že jsou ulice plné lidí i v tuhle hodinu, protože byla neděle. Tuhle záhadu jsme ale rozluštily hned v pondělí dopoledne, kdy jsme zjistily, že skoro všechny obchody jsou zavřené kvůli státnímu svátku Den Sv. Štěpána a místní očividně využili toho, že mají v pondělí volno a začali s oslavami už v neděli. Turisti se k nim samozřejmě přidali. Oslavy pak pokračovaly ještě v pondělí odpoledne a večer, kdy se nad městem rozzářil ohňostroj.Kazinczy utca je poměrně dlouhá ulice a co jsme měly možnost vidět, tak plná života. Najdete tam spoustu menších barů a různých kaváren, otevřených dlouho do noci a k tomu taky adekvátně obsazených.
Ubytování jsme měli v jednom obrovském a starém domě, který měl dva vnitrobloky a pavlače. Byt byl malý, ale moc pěkný a až na drobnou záležitost s protékající trubkou od záchodu jsme neměly s ničím problém. To s tím záchodem se nám stalo druhý den, takže pak jsme záchod splachovaly kýblem :D Majitelka bytu nám ale za tohle "příkoří" přinesla šampaňské, protože bohužel nesehnala nikoho, kdo by to stihl ještě za našeho pobytu opravit.První den jsme oběhaly nejdůležitější památky jako vrch Gellért se sochou Svobody (výšlap ve 36 stupních byl trochu sebevražedný, ale daly jsme to), baziliku sv. Štěpána, náměstí Hrdinů a Városliget s hradem Vajdahunyad. Nachodily jsme asi 25 km. Vzhledem k oslavám jsme se už nedostaly k vrchu Várhégy, kde se nachází hrad. Most byl totiž úplně ucpaný lidmi.
Druhý den nás trochu dostihla únava ze sluníčka, takže kámoška se odpoledne rozhodla zůstat "doma" a odpočívat a já jsem vyrazila sama do ZOO. Za 3000 HUF získáte zábavu na několik hodin. Nejvíc jsem se zdržela u slonů, protože v tom vedru si místní slůně hrálo s míčem ve vodě 💕a to jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít. Když jsem se vrátila zpátky, už jsem byla tak uchozená, že jsme se dovalily akorát na večeři v naší ulici a odpadla jsem.
Poslední den jsme si zašly ráno na snídani a pak jsme se už se zavazadly přesunuly do lázní Géllert. Musely jsme se pakovat do 11, ale letadlo nám letělo až večer, takže jsme si záměrně lázně nechaly na poslední den, abychom si mohly kufry a tašky nechat ve skříňce a nemusely se s tím tahat. Počasí nám přálo, bylo vedro na padnutí, takže strávit den v lázních byla i tak nejlepší volba. No a pak už jsme se vrátily zpátky na Deák Ferenc, kde jsme autobusem 100E zase odjely zpátky na letiště a hurá domů.A co tedy o Budapešti můžu říct?
1. Město je super jednoduché na orientaci. Já se ztratím i u sebe doma, takže vím, o čem mluvím.
2. Pokud nejste extra lenoši, všude se pohodlně dopravíte pěšky.
3. Málo odpadkových košů - v centru všechny příšerně přeplněné (a málokde měli koše na tříděný odpad).
4. Navštívit lázně je skoro povinnost. V lázních Géllert v každou celou dělají ve venkovním bazénu umělé vlny :)
5. Budapešťská ZOO je skvělá! Rozhodně doporučuju navštívit - rozlohou je sice menší, než ta Pražská, ale najdete tam víc druhů zvířat a je moc pěkně a zajímavě řešená. Zabavíte se na hodiny.
6. Linka metra M1 je z konce 19. století a má zajímavou výzdobu a stanice jsou postaveny ve stejném stylu. Jedná se o nejstarší linku metra v Evropě. Rozhodně aspoň nakoukněte, je to jen pár schodů. A bacha, prý často kontrolují revizoři, takže se vůbec nevyplácí jet bez lístku.
7. Všude v centru se domluvíte anglicky a téměř všude se dá platit kartou - jen jednou se nám stalo, že v kavárně karty nebrali.
A ještě na závěr pár tipů, kde jsme jedly a jak se nám tam líbilo:
- Blue Bird Café - hipsterský podnik, sedačky z palet, pití v zavařovačce.. i přes tato klišé jsem se tam výborně najedla a je tam milá obsluha i atmosféra - 5* (a samozřejmě berou karty)
- Divin Porcello - rozhodně nic pro vegetariány a vegany, ale jídlo je luxusní a výzdoba stylová - 5* (a taky berou karty)
- Ramenka - tam jsme si byly vyzvednout jídlo s sebou - velká porce a moc nám chutnalo - 5* (a platba kartou samozřejmostí)
- Pak ještě 2 kavárny a jedna restaurace, ale bohužel si nepamatuju jméno, tak když budete tápat, zkuste Trip Advisor, ten nám totiž celou dobu hodně pomáhal :)
domácí limoška v Blue Bird Café
Blue Bird Café
Divin Porcello - vepřík na stropě :)
Žádné komentáře:
Okomentovat